Je to pruh vinohradů široký 40 km z východu na západ, v délce zhruba 185 km ze severu na jih. Vogézy, na jejichž úpatí leží stěžejní vinice, definují charakter místních vín. Nejen, že je chrání před nárazy větru, ale také zadržují bouřkové mraky. V létě poskytují potřebné ochlazení a večerní i ranní mlhy dodávají hroznům osvěžení. Smíšené půdy s podstatným podílem  písku, jílu i vápence leží na žulovém a místy sopečném podloží. 

Vína z regionu nesou základní označení Alsace AOC, nebo vyšší Alsace Grand Cru. Samostatnou kategorii tvoří šumivá vína Crémant d'Alsace, vyznačující se velmi jemným perlením. Vína se do všeobecného povědomí vepsala především jako ta “sladká a aromatická”. Naleznete zde však i mnoho skvělých suchých vín. Dnes se z etikety dozvíte nejen odrůdu, ze které bylo víno vyrobeno, ale také do jaké kategorie sladkosti víno spadá. Zákon nyní stanovuje uvádět  pojmy „sec - suché“, „demi-sec“ - polosuché, „moelleux - středně sladké“ nebo „doux - sladké“.

Převažují zde bílá vína a odrůdy pro jejich výrobu jsou Ryzlink rýnský, Tramín červený, Rulandské šedé, Muscat,  Sylvaner, Chasselas, Pinot Blanc a  Auxerrois. Červená vína jsou většinou Pinot Noir, který zde dává lehčí a ovocitější styl než ve známějším Burgundsku. I zde se projevuje podobnost se sousedním Německem. Vína z Alsaska jsou však opravdovými unikáty a to nejen v rámci Francie, ale celého vinařského světa. 

Bílá vína jsou sice zastoupena okrajově, ale odrůdy Sémillon a Sauvignon Blanc, zde dávají velmi dobře pitelná a svěží, suchá bílá vína. Pouze exkluzivní vína z apelace Sauternes a Barsac jsou lahodnými sladkými víny z oblasti.

 Podnebí Bordeaux charakterizuje  blízkost oceánu a přítomnost řek Gironde, Dordogne a Garonne. Řeka rozděluje oblast na tzv. levý a pravý břeh, které mají odlišné podloží i mikroklima. Půdy jsou převážně štěrkové, místy písčité a na pravém břehu také jílovito-vápenité (především v Saint Emilionu). Klima je na levém břehu více ovlivněno Atlantikem, je větrnější a vlhčí, i když je oblast více chráněna okolními lesy.

Nejvíce ceněna jsou vína tzv. “velké pětky”, Premier Grand Cru Classe A.  Jsou to vína ze slavných zámků v Haut Médocu. Château Cheval Blanc je jediné z pětice, produkované na  druhém břehu v apelaci Saint-Émilion. Na pravém břehu se nachází také Pomerol a slavné víno ze Château Petrus. Především tyto, ale i další zámky stály za nepřiměřeným růstem cen vín z Bordeaux, ale existují i skvělá vína za přijatelnější ceny. Bordeaux je spojeno s jedinečností a to zaslouženě, není však třeba utrácet tisíce dolarů, aby jej člověk ochutnal.  

Velmi těžko lze popsat region tak obsáhlý a doslova nabitý unikátními víny, ale zjednodušeně lze říci, že je to země Pinotů. Côte de Nuits je krajem s převahou tmavé odrůdy Pinot Noir, Chardonnay je pak dominantní bílou odrůdou, převažující v Chablis, Côte de Beaune a Mâconnais. Slavná vína ze Chassagne-Montrachet , Puligny-Montrachet , Saint-Aubin, Meursault a Saint-Romain, jako např. Le Montrachet , Corton-Charlemagne, Viré-Clessé, Pouilly-Fuissé, Mâcon-Villages jsou jen jedny z mnoha bílých lahůdek kraje. Okrajově se využívají i odrůdy - bílá Aligoté a modrá Gamay (ta je využívána pro výrobu Beaujolais). Stejně tak lze vyjmenovat mnoho prémiových vinic produkujících nejlepší Pinot Noiry, jako jsou Gevrey-Chambertin, Chambolle-Musigny, Vougeot, ale bez diskuze je na vrcholu nejslavnější Grand Cru Vosne-Romanée. Odtud pochází i nejlepší a nejdražší Pinot Noir světa - víno Domaine de la Romanée-Conti. 

Burgundsko je kraj, který jasně dokazuje, že kvalitu vínu dává nejen terroir, ale i rukopis vinaře.

Oblast má poměrně studené klima s vysokou vlhkostí vzduchu. Půda je jílovito- vápenitá, hlinitá a také křídová. Křídové sklepy vinařům zajišťují ideální podmínky pro zrání a skladování vín. 

Oblast se dělí na na 4 podoblasti:

• Montagne de Reims - Remešská pahorkatina s převahou křídových půd. Převládá zde odrůda Pinot Noir. Pochází odsud většina prestižních domů a skvělá dlouhověká šampaňská.
• Valée de la Marne - údolí řeky Marny s převážně jílovito-vápenitými půdami. Dominantní odrůdou je Pinot Meunier. Šampaňská mají ovocné aroma i chuť a jsou jemná.
• Côte des Blancs a Côte des Sézanne - v této části dominuje bílá odrůda Chardonnay. Křídové půdy podtrhují její eleganci a šampaňská odtud mají velký potenciál a  jsou velmi květinová a ovocná. 
• Côte des Bar - nejjižnější podoblast, s křídovým podložím, osázená hojně odrůdou Pinot Noir. Historicky tato část patřila k Burgundsku. Šampaňská jsou komplexní a aromatická. S 866 hektary, 3 AOC a 288 vinaři se jedná o největší terroir šampaňského.

je dnes samostatnou apelací, ale donedávna byla součástí největší vinařské oblasti světa Languedoc-Roussillon. Pokrývá značné území jižní Francie a je součástí velké středomořské pobřežní oblasti nyní známé jako region Occitanie. Languedoc AOC tvoří zhruba 16 % vín Occitanie. Oblast je velmi pestrá co se typů podnebí a půdy týká, ale z velké části má region středomořské klima s horkými léty a mírnými zimami. Silné větry pomáhají předcházet chorobám a proto odsud pochází značná část organického francouzského vína. Celkově v regionu velmi málo prší,množství srážek je místy nejnižší ve Francii. Ale půdy s podílem vápence, jílu, břidlice a pískovce dobře zadržují vlhkost. Odlišnosti samozřejmě vznikají v jednotlivých částech oblasti. Na severu regionu je více hornatá krajina a klima podobné nedaleké Rhôně. Podél pobřeží je silný středomořský vliv s hojným slunečním svitem. I v srdci regionu je středomořské klima, odlišné od západní části regionu, ovlivněné blízkostí Atlantiku. Zde se hojně produkují šumivá vína. Languedoc je však vyhlášený především svými červenými víny. Jsou to většinou směsi místních a mezinárodních odrůd. Z mnoha názvů a lokálních jmen jsou nejčastěji používány odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon, Syrah, Grenache, Carignan, Mourvèdre, Cinsault, Piquepoul, Mauzac, Bourboulenc, Marsanne, Roussanne.Vinařství je jedním z hlavních hnacích motorů místní ekonomiky a mnoho vinařství jsou malé rodinné podniky, které produkují víno po generace s největší láskou a respektem, který lze zemi a jejím darům vyjádřit.

vína z Provence jsou známá především jako květinová růžová vína, pro každodenní konzumaci. Region je však plný vín všech barev. Vždyť hutné červené víno z Bandolu je proslavené po celém světě. Provence je pestrobarevná a vonící země levandule, romantických pobřežních zákoutí a zasněžených obrysů alp. Víno se v tomto jihovýchodním koutě Francie vyrábí už tisíce let. S ohledem na svou velikost má poměrně málo apelací. Největší je Côtes de Provence s rozlohou okolo 20 tisíc ha. Zahrnuje téměř 85 obcí, s velkou rozmanitostí terroirů. Více než 40% vinic dnes spadá do udržitelného hospodářství. Další, mnohem menší apelací je Coteaux d'Aix-en-Provence, která leží na západě regionu a sahá až po Středozemní moře. Má rozlohu 4400 ha vinic, ze 77% plně biologických. Je to půvabná kopcovitá krajina s kamenito-písčitými půdami, kde se daří odrůdě Cinsault, Grenache, Counoise, Mourvédre a Shiraz. Hlavní bílou odrůdou je zde Vermentino (pro místní Rolle). Coteaux Varois en Provence je nejmenší apelací se 3000 ha vinic, z více než 50% organických. Leží v samém srdci vápencových hor Provence v nadmořské výšce 600 až 1000 m.n.m. Vína z Provence jsou typická jihofrancouzská cuvée, tedy směsi několika odrůd, jak lokálních tak mezinárodních. Stále více se objevují charakterní jednodruhová vína, která díky známým odrůdám a především příjemným cenám dobývají svět.

tzv- Jihozápad je tradiční vinařský region, začínající u hranic oblasti Bordeaux a táhnoucí se až k pohoří Pyreneje. Z červených odrůd se pěstují především Cabernet a Merlot, z bílých pak Sémillon a Sauvignon

 údolí řeky Loiry se nachází v severozápadní části střední France, nad Bordeaux. Vinice jsou roztroušeny v okolí řeky od centrálního masivu a k pobřeží Atlantiku. Oblast je charakteristická nejen svými zámky, ale i historickými městy a půvabnou krajinou nazývanou trefně “zahrada Francie”. Vinařská stezka na Loiře, nebo chcete-li Stezka králů propojuje známé podoblasti centrální Loiry s romantickými zámky na řece a je turisticky i enogastronomicky velmi zajímavá. Loira je oblastí bílých vín. Dominantními odrůdami jsou Sauvignon Blanc, Chenin blanc a Arbois. Mezi nejslavnější vína celého regionu patří suché bílé skvosty ze Sancerre AOC a Pouilly Fumé AOC. Konzumenti Chenin Blanc jsou zase uchváceni víny Vouvray AOC, malé subapelace nad městem Tours, proslavené produkcí skvostně sladkých a šumivých vín. Unikátní odrůda Melon de Bourgogne těší milovníky exotických vín Muscadet Sèvre et Maine. Pro červená a růžová vína je to především odrůda Cabernet Franc, která proslavila ovocná a svěží vína Rosé d Anjour. Nelze opomenout šumivý Crémant de Loira s jeho delikátním perlením. Vína z Loiry jsou známá svou originalitou chutí a rozmanitostí odrůd hroznů, které se využívají pro jejich výrobu. A je jich opravdu hodně.    Právě díky této velkolepé paletě jsou vína z Loiry tak výjimečná! 

Tajemná odrůda Nebbiolo je podstatou velkých vín Barolo a Barbaresco. Její název je odvozen od slova “nebbia”, což je v překladu mlha a může naznačovat jak časté jsou v regionu ranní mlhy. Může být však odvozen i od slova zamlžený, podle charakteristického vzhledu hroznů, které vypadají jako zaprášené. Vliv může mít i suché sprašové podloží, s příměsí vápence. Nebbiolo dává víno s výraznou vůní fialek, tabáku, čokolády a kůže, s vysokým podílem taninů a bohatou komplexní chutí tmavého ovoce a koření. Vína zráním získávají na zemitosti a kořenitosti, Barbaresca i na živočišnosti, proto je Piemont často označován jako Burgundsko Itálie, díky podobnosti s odrůdou Pinot Noir. Dalšími odrůdami je Barbera, Dolcetto a Brachetto. Piemont není jen oblastí červeného vína, produkuje i několik světově uznávaných stylů bílého vína. Z hroznů Moscato je vyráběno známé sladké víno Moscato d´Asti. Dále se používají bílé hrozny Cortese, Arneis, Erbaluce. Stále více roste i produkce Chardonnay, Sauvignon Blanc a Viognier, která zde nabízejí velmi slibná křupavá bílá vína s příjemnou kyselinkou. 

Převládají zde hrozny používané v celé střední a severní Itálii - Sangiovese a Montepulciano. Ale Primitivo - synonymum Puglie, se objevuje i zde. Od Bari směrem na jih je již spolu s Negroamarem dominantní odrůdou všech červených vín. Zatímco Negromaro se nejlépe profiluje okolo Salice Salentino. Primitivo v tom nejlepším podání pochází z Mandurie,nejstarší DOC apelace Puglie. Sladká verze ze sušených hroznů - Primitivo di Manduria Dolce Naturale se v roce 2010 stalo vůbec prvním DOCG v Puglii. Ač tato odrůda dozrává poměrně brzy, jsou vína z ní naprosto nabitá vůní i chutí. Jde o plné tmavé víno s velkým potenciálem pro zrání. Za zmínku stojí také červená odrůda z centrální Puglie Uva di Troia, jejíž potenciál stále roste. Bílá vína se zde vyrábějí z lokálních odrůd jako je Impigno, Verdeca, Moscato di Trani a Greco Bianco. Tato horká středomořská oblast s vytrvalým sluncem, ovívaná mořským vánkem našla svůj potenciál a vyměnila kvantitu podřadných vín produkovaných ve velkém pro výrobu vermutů, za kvalitu. Kouzlo olivových hájů a vinohradů dávajících světu opulentní Primitiva plná slunce je neopakovatelné.

Největší italský ostrov ve Středozemním moři je zároveň jeden z největších vinařských regionů Itálie, především co se týká produkce. Jedná se také o nejjižnější region země. Víno se zde pěstuje již tisíce let. Veliká pestrost terroirů i odrůd dává milovníkům vína obrovské možnosti ve výběru. Najdeme zde snad nejvíce autochtonních, tedy domácích odrůd, v celé Itálii. Mezi ty nejznámější a nejpoužívanější patří Grillo, Catarratto, Grecanico a Inzolia z bílých odrůd. Z modrých je to pak populární Nero d´Avola a vysoce ceněné Nerello Mascalese. Přes 60% produkce tvoří vína bílá. Země třech moří a několika větrů má velkou rozmanitost půd i podnebí. Přímořské oblasti jsou domovem více kořenitých a minerálních vín, centrální vinice obsahují více vápence v podloží a nabízejí tak vína s pikantnější kyselinou. Specifika vulkanických půd, které najdeme v okolí nejvyšší ostrovní sopky Etna, jsou důvodem železitých tónů ve vínech. Pokud k tomu přičteme i vysoké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, minimum srážek (kromě Etny) a téměř žádné možnosti zavlažování,originalita je na světě. Svou roli sehrávají i poměrně vysoké nadmořské výšky vinic a ony záhadné větry. 19 Sicilských DOC regionů a jeden DOCG, k tomu řada IGT. Osvěžující i ovocná vína či sladká fortifikovaná vína Marsala, všechna mají svá specifika.  O uniformitě zde lze mluvit jen ztěží. O originalitě a půvabu však lze vyprávět celé příběhy.

O víno a jeho pěstování se zde zasloužili již starověcí Etruskové. Dnes je půvabná zvlněná oblast protkaná vinohrady, na nichž se rodí světově obdivovaná červená vína jako jsou Chianti, Vino nobile di Montepulciano, Brunello di Montalcino, Bolgheri a další. Nejpopulárnější Chianti se vyrábí v jedné z nejstarších apelací. Typické víno se znakem černého kohouta - Chianti Classico DOCG je směsí min 80% historické odrůdy Sangiovese, s místními červenými odrůdami. Používají se často i tzv. “bordeaux” odrůdy. Ty proslavily i další světově uznávanou skupinu vín,tzv.“supertoskány”. Odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot nebo Syrah, Cabernet Franc i Sangiovese v různých poměrech, zrají v dubových sudech, stejně jako vína ze slavného francouzského Bordeaux. Vína jako Sassicaia, Ornellaia, Tignanello, Solaia a další jsou světově velmi popularizovaná a také velmi drahá. Většina z nich jsou ukryta pod apelačním označením IGT, které vinařům nabízí uvolněnější ruce, než nejvyšší zatřídění DOC a DOCG. Toskánská bílá vína jsou tou méně známou kategorií, vinaři jimi spíše doplńují své portfolio. Většinou jsou vyráběna z odrůd  Trebbiano, Malvasia, Vermentino a okrajově i ze Chardonnay a Viognier.

Veneto má více než 20 podoblastí DOC. Mezi nejznámější patří Soave DOC, s produkcí svěžích bílých vín z odrůdy Garganega, donedávna nadprodukované, dnes již naštěstí zaměřené na kvalitu. Méně známá, ale o to lahodnější jsou bílá vína Lugana DOC, z odrůdy Trebbiano, která se v blízkosti jezera Lago di Garda mění na elegantní skvost. V dosahu jezera Garda nelze vynechat podooblast Valpolicella DOC, kde se rodí jedny z nejlepších červených vín Itálie. Díky zachování prastaré metody výroby a použitím lokálních starých odrůd, tak díky sušení hroznů vznikají koncentrovaná a opulentní vína Amarone della Valpolicella, Valpolicella Ripasso a také sladké Recioto della Valpolicella. Nejdůležitějším vínem celého Benátska je však jednoznačně šumivé Prosecco. Hrozny Glera, které se využívají pro jeho výrobu, rostou na kopcích nad Trevisem. Především okolí vesnic Conegliano, Valdobbiadene a Asolo, jsou místa, odkud pochází ta nejlahodnější Prosecca, oceňovaná vyznavači tohoto osvěžujícího šumivého moku po celém světě.

I zde se o produkci vína zasadili Římané, vše začalo kolem historického města Trevír. Oblast kopíruje řeku Moselu, která do západního Německa přitéká z francouzského pohoří Vogézy, přes Lucembursko a u Koblenz se vlévá do Rýnu. Nejslavnější vinice leží nad vesnicemi Bernkastel, Brauneberg, Erden, Trittenheim či Bremm, kde najdeme i jednu z nejstrmějších vinic na světě. Bremmer Calmont, je hřeben vysoký 380 m.n.m a vinice má sklon 68°. Leží v chráněné oblasti a jedná se o jednu z nejlepších a nejmalebnějších vinic v Evropě.

Královská odrůda Ryzlink rýnský dominuje i této oblasti, pokrývá přes 60% plochy. Následuje Müller-Thurgau, Rulandské bílé (Weissburgunder) a jediná významná modrá odrůda Pinot Noir. Tento souhrn jasně napoví, že Mosela je domovem bílých vín (přes 90% produkce). Ryzlinků, které nemají ve světě konkurenci. Od lehké varianty s nízkým obsahem alkoholu až po sladké skvosty s hlubokou mineralitou, všechna mají jedno společné. Jsou to vína z výjimečného regionu, pozitivně ovlivněného přítomností řeky, ze specifických půd tvořených několika typy břidlic, ze severského klimatu s výjimečně dlouhým vegetačním obdobím. To vše pomáhá rozvíjet intenzivní chutě a originalitu moselských vín, světově proslulých svou lahodností. 

Malé procento vinohradů se nachází i nad soutokem s Mohanem, kolem Hochheimu. Nad městečky Assmannshausen a Lorch, je pak malý subregion, s naprosto netradičně dominantní odrůdou Pinot Noir. Tyto břidlicové, západně orientované svahy, mu zde dávají nevídaný aromatický a chuťový profil. 

Klasické víno z Rheingau je však suchý, výrazně minerální a citrusový Ryzlink rýnský.V podobě botrytických sladkých vín je pak plný exotického ovoce, marcipánu a kořenitosti. Takové víno je i po 20 letech doslova zlatým pokladem ve sklence. Kromě ryzlinku v oblasti pěstují i aromatický Tramín červený,  Rulandské bílé a šedé, Chardonnay a další. Kraluje jim však Ryzlink a to 80% převahou. Lahodný, nasycený - odrazem tepla a světla od hladiny řek, minerální - živený úrodnými hlinito - písčitými půdami s příměsí štěrku, spraše, až po kamenité svahy z břidlice. Při správné lásce a péči vinařů je to opravdový královský klenot mezi víny.

je menší vinařská oblast v západním Německu, pojmenovaná podle  pravého přítoku Mosely.V roce 2007 získala svůj název, přejmenováním z původního Mosel-Saar-Ruwer. V tomto kraji se začaly psát dějiny německého vinařství. Již tehdy, zde na většině klášterních vinic rostl ryzlink a i dnes je dominantní odrůdou pro výrobu vína. Od suchých až po líbezně sladká, všechna vína z této úžasné odrůdy se mohou chlubit originalitou, od aromat až po závěr chuti. A ta nejlepší jsou až neuvěřitelně dlouhověká. Ryzlinky rostoucí zde na strmých svazích, v  poměrně drsných podmínkách, si obdiv opravdu zaslouží. Prudký sluneční žár střídá ledový vítr i velmi nízké noční teploty. Svými kořeny se každý keř doslova zarývá do matiční skály a čerpá odsud nejen živiny, ale především mineralitu, typickou pro vína z této oblasti. Hluboce zvětralé břidlicové půdy jsou podstatou celého chuťového profilu. Komplexní a půvabné saarské ryzlinky jsou pro svou unikátnost vyhledávané po celém světě.